Příměstský tábor 2025

V létě 2025 proběhl druhý ročník letních příměstských táborů REPTILclub, který opět potvrdil, že spojení smysluplného programu, odborného vedení a praktického zázemí má mezi dětmi i rodiči své pevné místo. Během několika turnusů prošlo táborem více než 60 dětí, které měly jedinečnou možnost objevovat svět českých plazů přímo v terénu v Ústeckém a Karlovarském kraji

Děti se během programu setkaly až s devíti druhy českých plazů, učily se je poznávat, rozlišovat jejich způsob života a chápat jejich význam v přírodě. Velký důraz byl kladen na přímý kontakt s přírodou, pozorování zvířat v jejich přirozeném prostředí a na rozvoj respektu k živým organismům. Program byl veden zkušeným lektorem Jardou, který dětem předával nejen odborné znalosti, ale i nadšení pro přírodu a ochranu plazů.

Jednou z výrazných výhod tábora byla také nadstandardně dlouhá doba hlídání – každý den od 7:00 do 16:30. Tento rozsah ocenili zejména rodiče, kterým tábor umožnil plně se věnovat pracovnímu dni bez nutnosti spěchat po práci na vyzvednutí dětí. Tábor tak spojil kvalitní vzdělávací a zážitkový program pro děti s praktickým řešením pro rodiny.

Druhý ročník letních příměstských táborů REPTILclubu potvrdil, že o tento typ programu je velký zájem a že děti si z něj neodnášejí jen nové znalosti, ale především silné zážitky a pozitivní vztah k přírodě. Už nyní je zřejmé, že se tábor stává pevnou součástí letních aktivit v regionu.

Pondělí – Seznámení s českými plazy a první terénní výprava

První den každého turnusu byl věnován základním informacím o plazech vyskytujících se v České republice. Dopolední program probíhal v prostorách REPTILclub, kde se děti seznamovaly se světem plazů pomocí modelů a názorných ukázek. Získaly základní přehled o tom, kteří živočichové patří mezi plazy, jaké jsou jejich typické znaky a čím se liší od ostatních skupin obratlovců.

K mapování výskytu plazů jsme využívali moderní aplikaci iNaturalist. Dopoledne jsme ji trénovali v okolí REPTILclubu na hledání modelů českých plazů. Děti se učily správně ukládat záznamy do aplikace, osvojily si zásady chování při spatření plaza v přírodě a získaly základní informace o jejich ochraně. Opakovaně jsme zdůrazňovali, že plazy je zakázáno chytat nebo brát do rukou.

Důležitou pomůckou pro poznávání plazů byly také Ochranářské deníky, do kterých si děti zapisovaly své postřehy, nálezy a nově získané poznatky.

Ještě před obědem jsme vyrazili na první terénní výpravu do Podkrušnohorský zoopark Chomutov. Cestou jsme se zastavili na malé lokalitě v obydlené části města, kde lze pozorovat slepýš křehký (Anguis fragilis). Dětem jsem tak názorně ukázal, že plazy lze nalézt i mimo chráněná území a přírodní rezervace.

Oběd jsme si vychutnali v restauraci Tajga. Odpolední program pokračoval nahlédnutím do práce ošetřovatelů plazů v zoologické zahradě a odbornou přednáškou o plazech chovaných v teráriích. Pozorovali jsme mimo jiné želva bahenní (Emys orbicularis), zmije obecná (Vipera berus) a užovky stromové.

Po krátkém odpočinku na hřišti jsme se přesunuli do městského parku, kde děti čekala zasloužená zastávka na zmrzlinu v Drmalce. Závěrem dne jsme ještě pátrali u místního jezírka po invazním druhu – želvě nádherné – a diskutovali o problematice nepůvodních živočichů v české přírodě.

Plní nových poznatků a dojmů jsme se v odpoledních hodinách vrátili zpět do REPTILclubu.

Úterý – Náročná terénní expedice na Želinský meandr

Úterní den patřil celodenní terénní expedici na lokalitu Želinský meandr, která je známá výskytem vzácnějších druhů českých plazů. Naším cílem bylo pozorování užovka podplamatá (Natrix tessellata), užovka stromová (Zamenis longissimus) a ještěrka zelená (Lacerta viridis).

Ráno jsme se vlakem přesunuli do Kadaň a odtud pokračovali pěšky směrem na Tušimice. Tento den byl bezesporu nejnáročnější z celého týdne – a to jak svou vzdáleností, tak extrémními klimatickými podmínkami. Jeden z turnusů nás zastihl vytrvalý déšť, zatímco jiný čelil teplotám přesahujícím 36 °C.

Z těchto důvodů jsem s sebou nosil až 10 litrů vody, která nám v parných dnech vystačila jen s velkou rezervou hospodaření. Děti se tak musely naučit šetřit vodou, plánovat její spotřebu a rozdělit si zásoby na celý den – i to byla důležitá praktická lekce zodpovědnosti a fungování v terénu. 

Ještěrky zelené jsme pozorovali během každého turnusu, přičemž v srpnu se nám podařilo spatřit dokonce čerstvě vylíhlá mláďata. Užovky podplamaté se nejčastěji objevovaly v podobě mladých ročních jedinců, zatímco na některých turnusech měly děti jedinečnou možnost sledovat i mimořádně velké jedince užovky stromové.

Oběd nám byl po celý týden zajišťován díky Turbopizze, která nám jídlo dovezla téměř až do lesa, což bylo po náročném dopoledni velmi vítané. Den jsme zakončili příjemným občerstvením u patrového autobusu v zahradnictví Studený.

Návrat autobusem probíhal v klidné atmosféře – většina dětí odpočívala a někteří účastníci dokonce celou cestu prospali, unavení, ale plní silných zážitků z jednoho z nejintenzivnějších dnů tábora.

Středa – Setkání s užovkou stromovou a ochranou plazů v praxi

tředeční program byl tradičně věnován setkání s naší největší a zároveň jednou z nejohroženějších užovek – užovka stromová (Zamenis longissimus). Za tímto cílem jsme vyráželi do okolí Stráž nad Ohří, konkrétně do lokality Osvinov, kde na nás každoročně čekal výjimečný program připravený spolkem Spolek Zamenis.

Díky dlouhodobé spolupráci s tímto spolkem, zejména s Radka Musilová a Karel Janoušek, měly děti možnost nahlédnout do skutečné ochrany plazů v terénu. Program zahrnoval poutavé přednášky, praktické ukázky činností zaměřených na ochranu užovky stromové, společné opékání buřtů i prohlídku muzea biodiverzity.

Ve spolku Zamenis jsme si opekli buřty a vyslechli poutavou přednášku o ochraně užovek. Po návratu na vlak jsme zhodnotili den a pokračovali v debatě o možnostech ochrany plazů.

Čtvrtek

Čtvrtek byl odpočinkový den v horách. Autobusem jsme vyjeli na Horu svatého Šebestiána, kde jsme pozorovali ještěrky živorodé (Zootoca vivipara) v krásném horském prostředí. Navštívili jsme vodopády a studánku, kde jsme se osvěžili, a zakončili den hrami na velkém dětském hřišti.

Čtvrtek – Stepní lokality Velkých Žernosek a srovnání biotopů 

Čtvrteční program nás zavedl do oblasti Velké Žernoseky. Dlouhou cestu vlakem jsme využili k rekapitulaci dosavadních nálezů a k opakování poznatků, které děti během týdne získaly při terénním výzkumu. Přesun nebyl tentokrát pouze po souši – řeku Labe jsme překonali přívozem, a k dopravním prostředkům, jako je vlak a autobus, se tak symbolicky přidala i loď.

V okolí Velkých Žernosek jsme se zaměřili především na pátrání po ještěrka zelená (Lacerta viridis). Díky tomu mohly děti porovnat tuto stepní lokalitu s dříve navštíveným meandrem řeky a pochopit, jak rozdílné prostředí ovlivňuje výskyt jednotlivých druhů plazů.

Mimořádné štěstí měly ty turnusy, které zde dokázaly pozorovat také užovka hladká (Coronella austriaca), a dokonce i čerstvě narozené jedince. V teplých dnech navíc stepní svahy ožívaly výskytem kudlanka nábožná (Mantis religiosa), což bylo pro děti velmi atraktivním zpestřením programu a ukázkou dalšího teplomilného druhu naší fauny.

Po náročném terénním programu nás čekala sladká odměna v podobě ovocných knedlíků v občerstvení u přívozu. Následoval návrat na nádraží a cesta zpět domů, během níž děti sdílely své zážitky a porovnávaly jednotlivé lokality, které během týdne navštívily.

Pátek – Splněná přání, setkání se zmijí a rozloučení

Pátek byl dnem splněných přání, silných zážitků a závěrečného loučení. Už v pondělí si většina dětí stanovila svůj osobní cíl – setkat se v přírodě s zmije obecná (Vipera berus). I pro mě to byla výzva, protože na jedné z lokalit jsem tuto zmiji neúspěšně hledal dlouhých pět let. O to větší radost přišla ve chvíli, kdy se nám toto "prokletí" podařilo prolomit.

Setkání bylo výjimečné hned z několika důvodů – děti měly možnost pozorovat nejen zmiji obecnou, ale dokonce i melanisticky zbarveného jedince. Právě tento okamžik byl ideální příležitostí k důležitému vysvětlení. Dětem jsem zdůraznil, že zmije není útočné zvíře, člověku se snaží vyhnout a při vyrušení se raději stáhne do bezpečí. Zásadní je zmiji nerušit, nesahat na ni a vždy dávat pozor, kam v přírodě šlapeme.

Posledním plazem, se kterým jsme se během tábora setkali, byla ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), druh typický pro chladnější a horské oblasti. Toto pozorování krásně doplnilo mozaiku českých plazů, se kterou se děti během týdne postupně seznamovaly.

Závěr dne patřil společnému hodnocení celého týdne, sdílení zážitků a loučení. Každý turnus utekl jako voda, ale děti si odnášely nejen vzpomínky na vzácná setkání se zvířaty, ale také hlubší pochopení přírody a respekt k jejím obyvatelům.

Závěr 

Letní příměstské tábory REPTILclubu 2025 potvrdily, že přímý kontakt s přírodou, dlouhodobá práce v terénu a opakované pozorování živočichů v jejich přirozeném prostředí mají pro děti mimořádnou vzdělávací hodnotu. Během jednotlivých turnusů se děti postupně naučily rozpoznávat české druhy plazů, chápat rozdíly mezi jednotlivými biotopy a osvojily si zásady bezpečného a ohleduplného chování v přírodě.

Velkým přínosem byla pestrost navštívených lokalit – od městského prostředí přes říční meandry a stepní svahy až po chladnější oblasti. Děti si prakticky vyzkoušely práci s moderními nástroji mapování výskytu, naučily se hospodařit s vodou v náročných podmínkách a pochopily, že ochrana přírody není abstraktní pojem, ale konkrétní soubor činností a postojů.

Týden byl završen splněnými přáními, silnými emocemi a přirozeným respektem k plazům, kteří jsou často neprávem vnímáni negativně. Každý turnus utekl velmi rychle, ale zanechal po sobě hluboké zážitky, nové znalosti a pozitivní vztah k české přírodě.

Přehled plazů pozorovaných během tábora

Během letních příměstských táborů 2025 se dětem podařilo pozorovat následující druhy českých plazů:

zmije obecná (Vipera berus) – včetně melanisticky zbarvených jedinců

užovka stromová (Zamenis longissimus)

užovka podplamatá (Natrix tessellata)

užovka obojková (Natrix natrix)

užovka hladká (Coronella austriaca)

ještěrka zelená (Lacerta viridis) – včetně čerstvě vylíhlých mláďat

ještěrka obecná (Lacerta agilis)

ještěrka živorodá (Zootoca vivipara)

slepýš křehký (Anguis fragilis)