Uspávání hadů 2025 – Mezi Nebesy a Peklem
Celý týden jsem se těšil na pátek 17. 10. 2025, kdy završíme plazí sezónu druhým ročníkem akce Uspávání hadů. Jedná se o brigádu na hadnících, kterou pořádáme se spolkem Osvinov. Cílem je spočítat vylíhlá vejce, vyměnit substrát a připravit hadníky – kladiště na další sezónu. Aby to nebyla obyčejná brigáda, je pro děti připraven bohatý program.
V pátek podvečer jsme se vlakem přesunuli do Stráže nad Ohří, kde nás čekal Karel Janoušek. Odvezl nám zavazadla do Osvinova a my jsme se vydali pěšky 3,5 km za ním. Po příjezdu jsme se ubytovali v krásných, tematicky zařízených apartmánech institutu Srdce Poohří.
Po cestě jsme byli hladoví, a tak jsme si připravili tousty a usadili se v přednáškovém sále. Radka Musilová nám připravila krásnou přednášku o ochraně užovky stromové a představila plán na následující den. Ještě před spaním jsme se vydali na obhlídku lokality mloků skvrnitých, kteří se nám letos opět neukázali. Ale noc nám alespoň zanechala motivaci pro příští rok.
Nedílnou součástí akce je setkávání se zajímavými lidmi. Letošní expedice tak poznala nejen Karla Janouška a Radku Musilovou, ale také Ondru Trávníčka se svou partnerkou Josipou, kteří pracují v ZOO Plzeň, a jeho otce Jirku Trávníčka, ředitele této ZOO. Dále Míšu Královou ze ZOOTASclub, která dělá brigády v Osvinově již 10 let, a jejího kamaráda Hectora ze Španělska. Navštívila nás také rodina Vítových, která ve Stráži zakoupila pozemky pro zachování a udržování biotopů. Součástí naší výpravy byla i profesorka biologie Helena Osvaldová z chomutovského gymnázia.
Všichni shlédli krátký film, který mladí členové REPTILclubu natočili o naší výpravě za blatnicí skvrnitou. Moc mě potěšil potlesk všech těchto kapacit, kteří oceňují aktivity mladých ochránců přírody.
Ráno jsme se probudili do krásného slunečného dne. Po vydatné snídani jsme se přesunuli na první lokalitu – do Pekla, kde nás čekal první hadník. Každý účastník si vsadil, kolik vajec v hadníku bude. Padaly tipy od 0 až po 150 vajec. Otevřeli jsme pletivové víko a začali rozhrnovat substrát. Nejprve jsme nacházeli drobné svlečky hadů, které dávaly naději na úspěch.
Trvalo to téměř 30 minut, než se ozval první výkřik: "Jsou tady!" První vejce, k radosti všech, patřila užovce stromové. Opatrně jsme je předávali Radce, která je ukládala na plachtu k dalšímu přepočítání. Během dalších 30 minut se plachta plnila vejci a konečný součet ukázal 75 vajec užovky stromové a 61 vajec užovky obojkové. Díky tomu se děti naučily rozpoznat rozdíl mezi vejci obou druhů. Do hadníku jsme přidali nový substrát a prohlásili jej za připravený na další rok.
Vrátili jsme se do Osvinova na výborný guláš, který pro nás připravil Karel Janoušek. Po obědě jsme si zabalili věci a vyrazili pěšky na další lokalitu. Byl to hadník u mostku, kde jsme loni našli rekordní počet vajec. Motivovaní "hrabáči" přehrabali celý hadník a i když výsledek nebyl tak dobrý jako loni, našli jsme 77 vajec užovek stromových (16 neoplodněných) a 41 vajec užovky obojkové.
Naprostým emotivním vrcholem pro děti byl nález letošního mláděte užovky stromové, které si ještě před zimou užívalo poslední teplo z tlejícího substrátu v hadníku. Opatrně jsme ho vrátili do spodní vrstvy teplého substrátu, aby si mohlo najít místo na zimu.
Ještě před odjezdem nás rodina Vítových vzala na své pozemky. Radovan nám ukázal, co se letos na lokalitě již událo, co plánují a jakých výsledků dosáhli během prvního roku. Dojímá mě nadšení a zapálení pro přírodu, které tato rodina má, a jsem moc rád, že budeme moci pomoci vybudovat zídku pro hady a ještěrky, která bude sloužit i jako zimoviště – ale o tom až příště.
Čas se nachýlil, a tak jsme se všichni rozloučili a vydali na vlak, špinaví, unavení, ale šťastní. Letošní sezóna pro hady nebyla vůbec špatná a jsme rádi, že jsme mohli malým dílem přispět k jejich ochraně a lepšímu životu v dalším roce.